úterý 17. února 2015

skleněný pokoj - městské divadlo brno

Skleněný pokoj od Simona Mawera jsem četla a docela se mi líbil. Nebylo to žádné veledílo, ale příjemná, pěkně vyprávěná knížka se slabším dějem. A minulý týden jsem viděla její divadelní zpracování v Městském divadle v Brně.

Zdroj: mdb.cz
Měla jsem očekávat, že to tak dopadne! V knize se mi moc nelíbil děj, který byl až příliš cynický, stavěný na nevěře. A co jiného na divadle vytáhnete, než děj, že?

Celý příběh byl jako telenovela. Jeden muž mezi dvěma ženami, tajnosti, objevení, hysterické výstupy... Už ani nespočítám, kolik stmívaček tam bylo takových že se nějací dva začali líbat/svlékat/odhazovat oblečení zpoza onyxové stěny. Nepůsobilo to, byla to nuda, příběh zklamal na divadle snad ještě více, než v knize.

To, co se mi líbilo při čtení - atmosféra - se povedlo přenést do scény a kostýmů. Herci byli oblečeni opravdu pěkně a scéna nebyla špatná - snad jen pestrobarevné kulisy ukazující, kde se zrovna nacházíme, přesahovaly moji osobní hranici kýče. Ale jsem v tomto směru poměrně náročná - divadelní scény mám nejraději úplně minimalistické, tudíž to nedopadlo špatně.
lidovky.cz

Z postav, které měly v knize něco do sebe se staly karikatury. Nejvíce to bylo vidět na Laníkovi. V knize působil skutečněji, na divadle až groteskně. Prosťoučký srab a prospěchář, mluvící nářečím a nešetřící sprostými slovy. Měl fungovat nejspíš jako komediální postava, na mě působil lacině. Z citlivé a trochu znuděné paničky Liesel jsem příliš často cítila hysterku. Líbilo se mi provedení Hany, která se vydařila i v knize. A na divadle ze své opravdovosti a požitkářství také mnoho neztratila.

Oproti knize je příběh drobně pozměněn - končí již v období Pražského jara. Tato změna mi nevadí, protože i s ní s druhá polovina představení nepříjemně vlekla. V první části mě rozčilovalo, jak se z pěkné čtivé knihy stala telenovela, ve druhé polovině jsem se mohla uzívat. Myslím si, že by představení neškodilo drobné zkrácení - 3 hodiny byly moc.

Přestože se na Skleněný pokoj všude vynořují pochvalné ohlasy, pro mě to bylo spíše zklamání. Jestli chcete tedy v Brně zajít na Skleněný pokoj, přečtěte si knížku a jděte si nasát atmosféru Tugendhatu, divadlu se raději vyhněte.

Četli jste Skleněný pokoj? Líbil se vám a lákal by vás na divadle nebo ve filmu?

Žádné komentáře:

Okomentovat