sobota 31. ledna 2015

zeď - petr sís

Nejsem si jistá, jestli to tu nepřesísuji, ale musím se podělit o radost z vánočního dárku ještě předtím, než přijde únor. Knížky Petra Síse jsem si zamilovala. Jen mě trochu mrzí, že jsem s nimi nemohla vyrůst, protože bych je ráda vnímala i dětskýma očima. Obrázkové knížky jsem měla ráda a obzvlášť ty s vyvedenými mapkami a podrobnými plánky jsem si ohromně užívala. Zdlouhavě jsem si je prohlížela a všímala jsem si každého detailu. Ne jinak bych to dělala i u knih Petra Síse.

Název: Zeď
Autor: Petr Sís
Nakladatelství: Labyrint
Rok vydání: 2007
Počet stran: 54

Knížky Petra Síse mají dětskou duši, sdělují věci, které zasáhnou i dospělého a spíše než potisklými stránkami jsou kompilací uměleckých děl. Ilustrace, které hrají v jeho knihách zcela zásadní roli, jsou malované tak, že jsou celé vytečkované. Navíc je v nich spousta detailů a ještě mají svoji poetiku. Pokud potkáte Sísovu knihu v knihkupectví, slibte mi, že do ní alespoň nahlédnete. Navíc se ve svých příbězích drží faktů. Ke knížkám o Darvinovi, Exupérym nebo Mozartovi si jistě nemálo nastudoval a tudíž se i něco zajímavého dozvíte.

V případě Zdi, nebo také příběhu toho, Jak jsem vyrůstal za železnou oponou, vychází Sís ze svého vlastního nladí, které prožíval v totalitním režimu v tehdejším Československu. Jeho motaivací bylo nejspíš předat tuto zkušenost svým dětem.

Toto téma, které je dokonale nečernobílé, z této Sísovy knížky dělá více knížku pro děti, protože každý dospělý v ní musí vidět, jak je problematika zjednodušená a železná opona neoddělovala všechno zlo na východě od dokonalého světa na západě.


Na druhou stranu je třeba téma nedávných událostí nenechat zahrabat hluboko do paměti a seznamovat s ním i další generace. A to tahle kniha dělá dokonale.

Mám z ní radost. Vypráví příběh poutavě, zajímavě, podněcuje zvědavost a je podle mě skvělou knížkou, kterou si vezmou rodiče jako kostru a u krásných obrázků si budou s dětmi o událostech vyprávět.

I přes poměrně závažné téma se Sís drží poetického stylu a do některých detailů se zamilujete. Je to vyčerpávajícím způsobem černobílé, ale zároveň tak uchvacující, že se skoro těšíte na to, až budete mít nad obrázky komu vysvětlovat, jak to vlastně bylo.

Na obranu té černobílosti je třeba uznat, že knížka byla původně vydána v Americe a pro ty, kterým nejsou události u nás tak známé, je to dobrý začátek.


Tak si na Síse vzpomeňte, buďte tvořiví a mějte se pěkně!

Jak jste na tom se Sísem, znáte ho? A máte ho rádi? A jak se tváříte na knížky podávající svědectví o nedávných historických událostech?

6 komentářů:

  1. Zeď ani nic jiného jsem ještě nečetla. Je pravda, že někdy je to trošku moc zjednodušené, ale já mám tyhle knížky ráda, vždycky to podnítí můj zájem se o to víc zajímat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. A jsou primárně pro děti, tak co bychom od nich měly chtít jiného! =)

      Vymazat
  2. Klidně to tu přesísuj, já mám doma tedy jen Ptačí sněm (od Vánoc 2013), ale je to nejkrásnější knížka! Mě se moc líbí ty jeho ilustrace. Lákají mě i ostatní jeho knížky, právě třeba Zeď,vím co si budu přát k nějakým narozeninám :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ptačí sněm je báječný! Chtěla jsem se jím inspirovat, když jsme plánovali tábor - překonávat všechna ta údolí. =)

      Já nejsem knihokupovací člověk ve smyslu tom, že všechno, co čtu si musím koupit. Půjčuji si z knihovny a pak si kupuji knížky, které si zamiluji a mám pocit, že je musím mít po ruce, protože vím, že přijdou chvíle, kdy do nich budu chtít znovu nahlédnout. Sísovy knihy takové jsou - mám potřebu je mít doma, protože je ráda otevírám. Nehledě na to, že jsou to přímo umělecká díla. =)

      Vymazat
  3. Autorovo jméno mi zní povědomě, ale nemůžu si vybavit, že bych se s ním někdy blíže seznámila. Jsem ale velkým nadšencem krásně zpracovaných knížek (holt, jsem tak trochu povrchní člověk) a ty ilustrace vypadají kouzelně. Jestli někdy na nějakou jeho knihu narazím, určitě po ní sáhnu – když už, tak jen abych se pokochala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak, tak, budu ráda. když se na ně někdy v knihkupectví podíváš. Třeba i jen pro radost z prolistování. =)

      Sís žije v Americe, byl třeba u Krause, když měl vysílání z New Yorku, to je tak jediné, odkud vím, že se mohl dostat do širšího povědomí. Tak jestlis ho náhodou neviděla tam.

      Vymazat