středa 2. července 2014

joanne k. rowling - volání kukačky

databazeknih.cz
Před pár dny jsem se tu rozepisovala ne úplně nadšeně o Prázdném místě. Teď je ale čas to napravit a sepsat tu pár řádků o tom, jak mě skutečně bavilo Volání kukačky. S ohledem k tomu, že pokračování této detektivní série nedávno vyšlo, je pravý čas ke zhodnocení první knížky.

Nejsem veliký detektivkový fanda. Tím nechci říct, že by se mi vůbec nelíbily, jen je zkrátka moc nečtu. S obrovským nadšením pro detektivní příběhy jsem skončila u Kalla Bloomkvista a Správné pětky v dětství. Pak jsem si přečetla Hypnotizéra, bylo to na mě asi moc syrové, ale nebylo to špatné, a jen kvůli seriálu jsem si zkusila přečíst i Sherlocka Holmese. To už se mi docela líbilo. Teď jsem si říkala, že by nebylo od věci zase nějaké detektivky vyzkoušet. A velikým podnětem k tomu mi byla právě Rowlingová, když vyšlo její Volání kukačky.

Z úvodu je poměrně zřejmé, že se detektivkami nemám veliké zkušenosti, ale mám pocit, že je poslední dobou trendem psát příběhy hodně akční, děsivé a dějem strhující detektivky. Takový Dan Brown jsou vlastně taky detektivky, závodí se tam s časem, z Hypnotizéra jsem také neměla dojem poklidného vyšetřování. Mě ale nejvíc uchvátí poměrně poklidný příběh, který je tak výborně napsaný, že ho čtu na jeden zátah. Jako příklad mě napadá film 12 rozhněvaných mužů. Akci v nich žádnou nenajdete, vše se odehrává v diskuzi 12 osob zavřených v jedné místnosti. Ale přesto mě film bavil mnohem víc, než kdejaká Bondovka. A tak to mám i u detektivek. Napište mi skvělý klidný detektivní příběh a já vám budu žrát z ruky.

Myslím, že přesně tohle se u Kukačky povedlo. Neměla jsem pocit, že nestíhám při veškeré akci sledovat děj a zároveň jsem byla napnutá a těšila jsem se na další řádky. Rowlingová opět ukázala, že je perfektní vypravěčka. Objevila jsem tedy detektivku podle svého gusta a získala jsem chuť se v oblasti detektivek trochu porozhlédnout.

Dalším skvělým rysem je Cormoran Strike. Není to žádný dokonalý hrdina, ale právě to mě na něm baví. Stejně tak se mi dost zamlouvá jeho asistentka Robin. Obě tyto postavy jsem si zkrátka zamilovala a už se na ně moc těším do pokračování.

Kvůli mým chybějícím zkušenostem se mi těžko hodnotí samotná detektivní zápletka. Přišla mi dobrá, bylo v ní spoustu překvapení a zajímala mě, přestože se týkala světa slavné hvězdy, což je pro mě téma vzdálené milion světelných let. Stejně ale doufám, že se v příštím díle příběhů Cormorana Strikea setkám s případem, který bude v zajímavějším prostředí.

Moc se těším na pokračování a jsem ráda, že jsem si po Prázdném místu s Rowlingovou zase sedla do noty.


4 komentáře:

  1. Mám to v plánu na léto, klasickou britskou detektivku mám ráda! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Užij si ji, myslím, že to opravdu stojí za to.=)

      Vymazat
    2. To věřím, já jsem rostlá na Agathe Christie a Sherlockovi, takže klasickou britskou detektivku mám ráda, i když všem teď po explozi ze severu přijde nudná :)

      Vymazat
  2. na Volani se taky chystam, mam tu jeste Prazdne misto a premyslim do ceho vlitnout driv :)

    OdpovědětVymazat