čtvrtek 9. srpna 2012

můj první kundera ve francouzštině

Milan Kundera - L'Ignorance

Trocha egoistického chvástání

Dokázala jsem to! Na čtvrtý pokus jsem přečetla první knihu ve francouzštině. Mám chuť se pustit do další, tentokrát méně složité. Ale uvidíme, jestli k tomu budu mít motivaci. Velmi silná motivace byla totiž klíčem mého prvního čtecího úspěchu v cizím jazyce. L'Ignorance do češtiny přeložená není a dle mého skromného odhadu asi ani nebude. A tak mi nezbývalo, než se pustit do originálu. A byl to boj! Ale skvělý, i když s kapkou lítosti.
livre.fnac.com

Mám totiž chuť vám říct: "Nečtěte to!" Pokud tedy neumíte francouzsky naprosto skvěle. Všechny předešlé Kunderovy knihy jsem si užívala a spíš než do děje jsem se potápěla do myšlenek okolo a do toho, co z chování postav vyplývá. U své oblíbené Nesnesitelné lehkosti bytí vám nejsem schopná převyprávět děj - prostě mi v hlavě utkvěly jiné detaily. Jenže to se u čtení ve francouzštině změnilo! Dějovým linkám jsem byla schopná porozumět, držela jsem se jich jako klíště a právě po dějových pasážích jsem šplhala vzhůru ke konci knihy. Zamýšlecí pasáže pro mě byly ve francouzštině zatraceně těžké a mám dojem, že jsem tím byla o mnohé ochuzena. Asi se ještě budu muset hodně učit a pak se pustím do čtení znova.

Konec líčení jazykových obtíží

Kniha samotná je o pocitech emigrantů, o návratu, smíšených pocitech a citech.
Na začátku knihy rozebírá Kundera slovo nostalgie, rozebírá ho, hledá jeho významové rozdíly v různých jazycích, různá synonyma a podobně. Říká, že všichni emigranti jsou stiženi nostalgií a přirovnává je k Odysseovi.
Irena žije ve Francii, je také stižena nostalgií, ale zároveň v něčem svou zemi nenávidí. Když se po revoluci vrací do Čech, stává se jakýmsi vyděděncem. Mám být ráda, že je zpět, ale v tolika ohledech Čechy nenávidí a navíc se již po tak dlouhé době vůbec necítí jako doma. Nikdo se nezajímá o to, jak žila a žije ona. Všichni jsou zaujati jen pro svou realitu.
Druhou figurou na Kunderově šachovnici je v této knize Josef. Také emigrant, který jede na nějakou dobu do Čech za bratrem. Opět je u něj vidět střet se zaběhnutým způsobem života, do nějž už on nezapadá. Nachází také svůj deník z dob dospívání, ve kterém vidí, jak se tehdy choval ke své tehdejší dívce a není ochoten se se svou minulostí srovnat.
Tito dva se potkávají, zaplétají se spolu a Irena poté rozplétá něco málo z minulosti.

V díle je opět spousta myšlenek, které mi možná unikly. Nejspíš je kniha také hodně osobní, Kundera musel vycházet ze svých emigrantských zkušeností, aby mohl popsat rozpor, jaký se nachází v nostalgii - tedy touze po domově.


5 komentářů:

  1. Gratuluji. Já bych to nezvládla ani v angličtině.

    OdpovědětVymazat
  2. Plánuji si v Paříži, kam na podzim pojedu, koupit něco od Kundery. Ale pořád váhám, jestli něco, co znám (tedy nejspíš Nesnesitelnou lehkost bytí) a nebo něco, co ještě nebylo přeložené. Chci si to koupit spíš do zálohy, moje francouzština ještě asi moc na vysoké úrovni není, ale jak to tak čtu, možná sáhnu po něčem osvědčeném... :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na jednu stranu je to tak určitě lepší. Ale když se na to podíváš z té druhé stránky, jinak si tu nepřekládanou část tvorby asi moc nepřečteš. Ale myslím, že chybu neuděláš ani v jednom případě. Přinejhorším se Kundera dá někdy později dokoupit i v Čechách.=)
      A pak je ještě jedna možnost - přečíst si to v angličtině. L'Ignorance je do angličtiny přeložená. Jen mi to přijde trochu škoda - ráda bych jednou četla všechny knížky tak, jak je napsal autor, bez zásahů překladatele (juchů, naučme se všechny světové jazyky=D).
      A nebo poslední možnost! Stav se v Paříži za Kunderou a popros ho, ať to přeloží.;)

      Vymazat
  3. Tak si musíš koupit dvě. Jednu co znáš. A jednu ještě nepřeloženou. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, ale jako druhou knihu ve frj jsem plánovala Borise Viana :-D No, myslím, že to vyberu podle ceny, obálky a tak... :-)

      Vymazat