David Weiss - Nahý jsem přišel na svět
Nikdy jsem nebyla velkým čtenářem životopisů. Ve skutečnosti mám dojem, že jsem za svůj život přelouskala všehovšudy tři. Životopis J. K. Rowling v době, kdy mě kniha v sebemenší spojitosti se světem kouzelníků dokázala vtáhnout, ať už v ní bylo cokoliv (a jisté příznaky této choroby se objevují stále, ale o tom někdy příště), potom Loukotkové životopis Navzdory básník zpívá o Villonovi a abych se nedržela jen spisovatelů (a básníků), tak jsem si nedávno přečetla i jeden životopis sochaře - Auguste Rodina.Abych trochu zmírnila dopady svého hodnocení, které by si kniha asi zasloužila lepší, musím se přiznat, že asi nejsem životopisný typ. Přeci jen se mi líbí ta trocha fikce v románech, která pro nás činí beztrestně život postav zajímavější a poutavější. A životopis se přeci jen musí držet reality. A proto mu těžko můžeme vyčítat rozvleklost a opakování událostí - protože co byste čekali od sochaře jiného, než tvorbu soch? Proto pro všechny, co na rozdíl ode mně mají rádi životopisy, pusťte se do toho. V daném žánru je to skvost. Já jen tomuhle žánru nefandím.
Auguste Rodin vyrůstal a tvořil v (pro mě) krásné době impresionistů. Ve vyprávění se tedy nesetkáváme jen s ním, ale i s Monetem, Manetem, Cézannem a dalšími. Navíc, jak se dá očekávat, se většina Rodinova životního příběhu odehrává v Paříži, a tak má autor krásnou půdu pro Rodinovu inspiraci a působivé popisy.
V průběhu životopisu můžeme vidět jaké je vyrůstat s talentem pro tehdy neuznávané umění, jaké je vyrovnávat se s tím, že naše dílo společnost neuznává a jak prosadit své sny před rodinou. Je také moc krásné pozorovat sochařovo nadšení pro krásu a extázi z tvorby.
Mně osobně se nezamlouvaly pasáže z Rodinova soukromého života. Nedovedla jsem se smířit s jeho k chováním k jeho ženě, synovi a s jistou arogancí vůči okolí a s nelidskostí jeho jednání při zápalu nadšení z tvorby. Jako nejspíš každý génius měl něco ubráno v sociálním cítění. A nebo si to jenom myslím. Ale na druhou stranu možná v kontextu ostatních umělců nevedl život natolik zhýralý. Já jen mám určité představy úcty k ostatním lidem a nerada vidím, když se jich někdo nedrží. Ale k životu umělce toto nejspíš patří.
Další vadou na kráse je stále opakování námětů - Rodin něco dlouho tvoří, nemá na to peníze a pak se mu to nedaří vystavit, protože ho přes jeho geniální a originální styl odmítají. A to se stále opakuje, jenže pak už ho přijímat začnou. A tak jsem se asi od poloviny knihy nudila.
Na druhou stranu mám ale chuť zajet do muzea Auguste Rodina a podívat se na jeho sochy, co vyvolávaly takové opovržení a které autor v knihách dovedl krásně a do hloubky popsat. A kdybych se o Rodina konkrétně zajímala více, určitě by mě tato kniha nadchla.
Mám dojem, že mouchy, které jsem na knize shledala, nemůžu ani v nejmenším přišít na vrub autorovi, protože ten se s tématem popral skvěle a vytvořil úžasný životopis!
Žádné komentáře:
Okomentovat