pondělí 13. srpna 2012

jak jsem nahlédla do říše divů

Lewis Carroll - Alenka v říši divů

bestmoodle.com
Někdy je chyba čekat příliš mnoho! Alenka pro mě byla vždycky symbolem neomezené fantazie a jakýmsi způsobem jsem si oblíbila i postavu Alenky, přestože jsem knihu neměla přečtenou. Jen jakousi její dětskou Disneyovskou verzi kdysi dávno. Možná to bylo pro přirovnání, co tu stojíš a koukáš jako Alenka v říši divů. A nebo pro přirovnávání k Alence v Třetím přání.
Rozhodla jsem se tedy, že si Alenku přečtu, abych věděla, co že se mi to vlastně asi tolik líbí. Přečetla jsem si to v angličtině.
Možná jsem v angličtině nepojala veškeré vtipy a hrátky s jazykem, a tak jsem se o něco ochudila. A nebo už nejsem dítě, a tak moje fantazie není natolik otevřená (ale to doufám, že není ten pravý důvod). Jenže mě to ke konci prostě moc nebavilo!
Začátek knížky jsem si docela užívala. Alenčino zmenšování se, zvětšování, rozhovor s Houseňákem a podobně. Jenže všechny tyto pasáže byly velmi rozvleklé. Nebyla jsem ani schopná spočítat, kolikrát přesně se Alenka přede dveřmi, kterými proběhl bílý králík, zmenšila a zvětšila. Měla jsem dojem, že kdyby se dvakrát zvětšila a dvakrát zmenšila, pak by spadla do jezera slz a pokračovala by jedním zvětšením a jedním zmenšením, stačilo by to. Mně ale přišlo, že celý tento akt změny velikosti tam probíhá pořád a dokolečka. Jako kdyby autor na něco přišel a musel to pořád opakovat. A tak tomu bylo i u některých dalších scén. Proto se mi knížka nečetla moc dobře. Bylo tam příliš mnoho rozvleklých scén, které opakovaly stále jedno a to samé.
Na druhou stranu to možná bude moje chyba. Četla jsem knížku anglicky a opakování mi možná neodsýpalo tolik proto, že jsem zkrátka četla pomaleji než česky.
Některé pasáže ale byly moc pěkné. Oblíbila jsem si třeba Houseňáka s vodní dýmkou. A kočku Šklíbu také. A Alenku jsem nepřestala mít ráda. Byla totiž mile popletená, zmatená a zbrklá. A hlavně měla úžasně otevřenou hlavu všem novým nápadům. Jen se mi až tolik nelíbil příběh, do kterého Alenka tou králičí norou spadla! Ale čemu se divit, když to byl vlastně jen sen, že?
A odkdy sny dávají smysl a drží se nějakého řádu a vyhovujícího počtu opakování podobných situací?

2 komentáře:

  1. Četla jsem obě Alenky (tedy Alice in Wonderland and Throught the looking glass) a ta druhá je jednoznačně lepší, víc mě i bavila...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak já tu druhou ještě někdy vyzkouším. =) A hlavně bych si to měla přečíst česky, abych veškerá svá usuzování mohla podložit i něčím jiným, než že jsem to anglicky nepobírala. ;)

      Vymazat