neděle 8. července 2012

sedm knižních smrtelných hříchů

Na blogu Ohany jsem narazila na pěkný článek, ve kterém poukazuje na to, jak knižní hříchy vnímá ona, pokládá k nim inspirující otázky. Dále vybízí k tomu, ať se i ostatní pokusí něco podobného sepsat, a tak si říkám proč ne. Obzvlášť, když mě téma tak zaujalo a při čtení jejího článku jsem si v hlavě vymýšlela, co bych tam asi tak psala já.
(tento zajímavý obrázek zde)

Pýcha

Pýcha občas zasáhne každého z nás. Na který přírůstek ve své knihovně jste nejpyšnejší?
 Mám dvě knihy, na které nedám dopustit a jednu celou sérii. Jednak je to úplně první české vydání Harryho Pottera. Myslím, že má totiž ze všech tří vydání nejhezčí přebal. Navíc je to má srdcová knížka, kterou jsem během druhé třídy přečetla dvanáctkrát.
Za druhé jsem ráda, že mám Famfrpál v průběhu věků, do kompletní harrypotterovské knihovničky mi tedy chybí jen Fantastická zvířata. Škoda, ale i za ten famfrpál jsem moc ráda.
Za třetí si vážím toho, že mám trilogii Jeho šerá hmota od Phillipa Pullmana (dnes překládané jako Jeho temné esence) ve starším překladu. Přebaly knih jsou sice ošklivé a kýčovité, ale překlad se mi líbí mnohem víc než u později vydaných knih.

Lakomství


Lakomství je mrcha. Já jsem co se týče mých miláčků hodně lakomá - nechci je nikomu půjčovat, protože mi je lidé potom poškodí nebo nevrátí a já bych za takovéhle věci nejradši vraždila. Jakou knihu byste nikdy nikomu nepůjčili, protože pro vás hodně znamená a nechcete o ni přijít?
 Knížky všeobecně nerada půjčuji. Už dost mi jich z knihovničky půjčením zmizelo. Ale nevybírám, co nepůjčím za knihy, nýbrž vybírám lidi.
A co bych určitě nepůjčila, tak to je můj deník, ale to se asi nepočítá.

Závist

Panebože já jsem občas tak strašně závistivá a žárlivá. Co se týče knižní závisti taky by se našla. Existuje něco, co vy závidíte ostatním lidem co se týče knižního světa? Ať už konkrétní knihu, celou jejich obrovskou sbírku nebo prostě jen čas nebo schopnost rychleji číst..

Závidím všem, co mají doma Fantastická zvířata. A taky bych tak moc chtěla mít v pokoji velikou knihovnu. Žel finanční prostředy jsou omezené. A ještě, já závistivec jeden, závidím všem, co umí psát kvalitní recenze! Jo, všichni jsou dobří a všechno mají, já se alespoň mám kam posouvat! A to berte prosím trochu z nadhledem.


Hněv

Hněvu a zloby je ve světě (i ve mě spousta). Co rozčiluje vás, co je relevantní ke knižnímu světu?

Rozčiluje mě, když má někdo knihu a nečte ji. Nevadí mi, když je knížka čtená - je asi normální, že se někdy po dvacátém čtení rozpadně vazba. Na druhou stranu se knihy nemají zbytečně ničit. A pálit!
Taky mě štve, kolik hloupostí vychází a vyšlo. Přitom je tolik knížek, které by si zasloužily dotisk!
A nemám moc ráda, když se předem dozvím jak knížka dopadne, případně omylem vidím film dříve, protože netuším, že existuje knižní předloha. Třeba jsem se takhle ochudila o dojem z Černobílého světa (který naštěstí i tak považuji asi za nejlepší knihu, co jsem letos přečetla).

Smilstvo


Tohle je velice zajímavý hřích. Co se smilstva týče, zajímalo by mě, kterou jednu knižní postavu (muže či ženu) byste z postele rozhodně nevykopli (případně s ním chtěli chodit a pusinkovat se někde za školou, pokud na opravdové smilstvo nemáte věk)?

Pan Darcy z Pýchy a předsudku má charakter, který mi velmi imponuje. Možná je to trochu nebezpečné, ale krásné. A navíc jde jen o knížku, tak proč si to nepřipustit?

Obžerství


Toho mám dost i ze života se svou ledničkou, ale co knihy? Trpíte knižním obžérstvím? Ať už co se týče nakupování, nebo čtení více knih najednou.
Na knižní obžerství se musím podívat ze tří různých úhlů pohledu. 
Za prvé - nakupování knih. Často chodím do Levných knih a tak si doplňuji knihovnu, jinak se ale držím. Neoplývám zrovna spoustou peněz a jsou důležitější věci, na které je potřebuji využít. Zatím jsem využívala hlavně poukázek ze školních olympiád, to byla paráda.
Za druhé - čtení více knih najednou. Ano, v tomto směru jsem hříšník. Někdy mám před sebou tolik zajímavých knih, že musím popadnout dvě na střídačku. A jindy dostanu v průběhu čtení chuť na něco jiného a dopadá to asi jako teď. Čtu čtyři knížky najednou.
Za třetí - neovladatelná chuť číst. Touto neřestí trpím obzvlášť v době, kdy musím krom čtení dělat něco jiného. Víte jaké bylo utrpení nechat všechno čtení ležet a učit se na maturitu?

Lenost

Ta je mým věčným problémem. Postihuje lenost i vás? Existují nějaké knihy, do kterých se vám prostě nechce, protože jsou příliš dlouhé nebo komplikované, a i když vám je všichni doporučují, ne a ne se donutit? Nebo nějaká kniha, kterou byste si i chtěli přečíst a čeká na vás na poličce, ale vždy ji přeskočíte a jdete k něčemu dalšímu? 
 I v tomto směru jsem veliký hříšník. Ale bývala jsem ještě větší. I když teď jsem možná ještě větší, ale nepociťuji to tolik, protože jsem uznala, že dobré knihy nemusí být jen poučné a plné hlubokých myšlenek. Mohou mě pouhopouze pobavit a i tak budou výtečné.
K lenosti se tedy možná ještě připojil alibismus, ale já si ho taktéž odpouštím.
A chystám se někdy na Bratry Karamazovy a Paní Dallowayovou, u kterých jsem zvědavá, jak je snesu a zda mě nadchnou.
Tolik k mým hříchům a vzhůru do pekel!!

1 komentář:

  1. No vida, první hříšník a hned takový pěkný článek...vítej do pekla :)

    OdpovědětVymazat